Нарізно неперервні відображення зі значеннями в не локально опуклих просторах

Доказано, что для метризуемого пространства X, совершенно нормального пространства Y и сильно σ-метризуемого топологического векторного пространства Z, имеющего исчерпывание, которое состоит из замкнутых метризуемых сепарабельных линейно связных и локально линейно связных подпространств Zm пространс...

Ausführliche Beschreibung

Gespeichert in:
Bibliographische Detailangaben
Datum:2007
Hauptverfasser: Карлова, О.О., Маслюченко, В.К.
Format: Artikel
Sprache:Ukrainian
Veröffentlicht: Інститут математики НАН України 2007
Schriftenreihe:Український математичний журнал
Schlagworte:
Online Zugang:https://nasplib.isofts.kiev.ua/handle/123456789/172518
Tags: Tag hinzufügen
Keine Tags, Fügen Sie den ersten Tag hinzu!
Назва журналу:Digital Library of Periodicals of National Academy of Sciences of Ukraine
Zitieren:Нарізно неперервні відображення зі значеннями в не локально опуклих просторах / О.О. Карлова, В.К. Маслюченко // Український математичний журнал. — 2007. — Т. 59, № 12. — С. 1639–1646. — Бібліогр.: 14 назв. — укр.

Institution

Digital Library of Periodicals of National Academy of Sciences of Ukraine
id nasplib_isofts_kiev_ua-123456789-172518
record_format dspace
spelling nasplib_isofts_kiev_ua-123456789-1725182025-02-09T09:51:35Z Нарізно неперервні відображення зі значеннями в не локально опуклих просторах Separately continuous mappings with values in nonlocally convex spaces Карлова, О.О. Маслюченко, В.К. Статті Доказано, что для метризуемого пространства X, совершенно нормального пространства Y и сильно σ-метризуемого топологического векторного пространства Z, имеющего исчерпывание, которое состоит из замкнутых метризуемых сепарабельных линейно связных и локально линейно связных подпространств Zm пространства Z, набор (X,Y,Z) является тройкой Лебега. We prove that the collection (X,Y,Z) is the Lebesgue triple if X is a metrizable space, Y is a perfectly normal space, and Z is a strongly σ-metrizable topological vector space with stratification (Zm) m=1,∞, where, for every m ∊ N, Zm is a closed metrizable separable subspace of Z arcwise connected and locally arcwise connected. 2007 Article Нарізно неперервні відображення зі значеннями в не локально опуклих просторах / О.О. Карлова, В.К. Маслюченко // Український математичний журнал. — 2007. — Т. 59, № 12. — С. 1639–1646. — Бібліогр.: 14 назв. — укр. 1027-3190 https://nasplib.isofts.kiev.ua/handle/123456789/172518 517.51 uk Український математичний журнал application/pdf Інститут математики НАН України
institution Digital Library of Periodicals of National Academy of Sciences of Ukraine
collection DSpace DC
language Ukrainian
topic Статті
Статті
spellingShingle Статті
Статті
Карлова, О.О.
Маслюченко, В.К.
Нарізно неперервні відображення зі значеннями в не локально опуклих просторах
Український математичний журнал
description Доказано, что для метризуемого пространства X, совершенно нормального пространства Y и сильно σ-метризуемого топологического векторного пространства Z, имеющего исчерпывание, которое состоит из замкнутых метризуемых сепарабельных линейно связных и локально линейно связных подпространств Zm пространства Z, набор (X,Y,Z) является тройкой Лебега.
format Article
author Карлова, О.О.
Маслюченко, В.К.
author_facet Карлова, О.О.
Маслюченко, В.К.
author_sort Карлова, О.О.
title Нарізно неперервні відображення зі значеннями в не локально опуклих просторах
title_short Нарізно неперервні відображення зі значеннями в не локально опуклих просторах
title_full Нарізно неперервні відображення зі значеннями в не локально опуклих просторах
title_fullStr Нарізно неперервні відображення зі значеннями в не локально опуклих просторах
title_full_unstemmed Нарізно неперервні відображення зі значеннями в не локально опуклих просторах
title_sort нарізно неперервні відображення зі значеннями в не локально опуклих просторах
publisher Інститут математики НАН України
publishDate 2007
topic_facet Статті
url https://nasplib.isofts.kiev.ua/handle/123456789/172518
citation_txt Нарізно неперервні відображення зі значеннями в не локально опуклих просторах / О.О. Карлова, В.К. Маслюченко // Український математичний журнал. — 2007. — Т. 59, № 12. — С. 1639–1646. — Бібліогр.: 14 назв. — укр.
series Український математичний журнал
work_keys_str_mv AT karlovaoo naríznoneperervnívídobražennâzíznačennâmivnelokalʹnoopuklihprostorah
AT maslûčenkovk naríznoneperervnívídobražennâzíznačennâmivnelokalʹnoopuklihprostorah
AT karlovaoo separatelycontinuousmappingswithvaluesinnonlocallyconvexspaces
AT maslûčenkovk separatelycontinuousmappingswithvaluesinnonlocallyconvexspaces
first_indexed 2025-11-25T13:07:54Z
last_indexed 2025-11-25T13:07:54Z
_version_ 1849767840609992704
fulltext UDK 517.51 O. O. Karlova, V. K. Maslgçenko (Çerniv. nac. un-t) NARIZNO NEPERERVNI VIDOBRAÛENNQ ZI ZNAÇENNQMY V NE LOKAL|NO OPUKLYX PROSTORAX We prove that the collection (X, Y, Z) is the Lebesgue triple if X is a metrizable space, Y is a perfectly normal space, and Z is a strongly σ-metrizable topological vector space with stratification ( ) = ∞Zm m 1, where, for every m ∈ N , Zm is a closed metrizable separable subspace of Z arcwise connected and locally arcwise connected. Dokazano, çto dlq metryzuemoho prostranstva X, soverßenno normal\noho prostranstva Y y syl\no σ-metryzuemoho topolohyçeskoho vektornoho prostranstva Z , ymegweho ysçerp¥va- nye, kotoroe sostoyt yz zamknut¥x metryzuem¥x separabel\n¥x lynejno svqzn¥x y lokal\no lynejno svqzn¥x podprostranstv Zm prostranstva Z, nabor ( , , )X Y Z qvlqetsq trojkoj Le- beha. 1. Dlq topolohiçnyx prostoriv X i Y poznaçymo çerez B X Y1( , ) sukupnist\ vsix funkcij f : X → Y perßoho klasu Bera, tobto potoçkovyx hranyc\ posli- dovnostej neperervnyx funkcij fn : X → Y. Qkwo Z — we odyn topolohiçnyj prostir, to CC X Y Z( , )× — ce sukupnist\ vsix narizno neperervnyx vidobra- Ωen\ f : X × Y → Z . Nabir ( , , )X Y Z topolohiçnyx prostoriv my nazyva[mo trijkog Lebeha, qkwo vykonu[t\sq vklgçennq CC X Y Z( , )× ⊂ B X Y Z1( , )× . A.4Lebeh u svo]j perßij drukovanij praci [1] pokazav, wo R R R, ,( ) [ trij- kog Lebeha. U 1981 r. V.4Rudin [2] doviv, wo nabir ( , , )X Y Z [ trijkog Lebeha, qkwo X — metryzovnyj prostir, Y — topolohiçnyj prostir i Z — lokal\no opuklyj prostir. Pryrodno postalo pytannq: çy moΩna v teoremi Rudina pozba- vytysq vid umovy lokal\no] opuklosti topolohiçnoho vektornoho prostoru Z? Rozvyvagçy metod Lebeha, v [3] pokazano, wo CC Y Z( , )R × ⊆ B Y Z1( , )R × , qkwo Y — topolohiçnyj prostir i Z — topolohiçnyj vektornyj prostir. Dali v [4] z’qsovano, wo pry cyx Ωe umovax na prostory Y ta Z nabir ( , , )R m Y Z [ trijkog Lebeha. Zastosovugçy metod Rudina, wo spyra[t\sq na teoremu Stouna pro parakompaktnist\ metryzovnoho prostoru i qk osnovnyj texniçnyj zasib vy- korystovu[ rozbyttq odynyci, u [5] pokazano, wo umovu lokal\no] opuklosti prostoru Z moΩna znqty u tomu vypadku, koly X — metryzovnyj prostir zi skinçennog vymirnistg Lebeha – Çexa. T. Banax [6] doviv, wo ( , , )X Y Z [ trij- kog Lebeha, qkwo X — metryçno çvert\-vyçerpnyj parakompaktnyj syl\no zliçennovymirnyj prostir, Y — topolohiçnyj prostir i Z — rivnomirno zv’qz- nyj prostir. Nareßti, v [7] vstanovleno, wo CC X Y Z( , )× ⊆ B X Y Z1( , )× u vy- padku, koly X — metryzovnyj prostir, Y — topolohiçnyj prostir i Z — met- ryzovnyj separabel\nyj topolohiçnyj vektornyj prostir. NezvaΩagçy na pereraxovani vywe znaçni prosuvannq v naprqmku rozv’qzan- nq postavleno] problemy, vona vse we zalyßa[t\sq vidkrytog. U zv’qzku z cym avtory zvernuly uvahu na odyn klas ne lokal\no opuklyx prostoriv, qkyj buv uvedenyj u [8]. A same, tam na prostori �p vsix sumovnyx z p-m stepenem posli- dovnostej skalqriv bulo pobudovano stroho zrostagçu sim’g ( κs : 0 < s ≤ p) linijnyx hausdorfovyx topolohij, pryçomu dlq 0 < s < 1 i s ≤ p topolohi] κs ne [ lokal\no opuklymy. OtΩe, vynyklo pytannq: çy ( , , )X Y Z [ trijkog Le- beha, qkwo X — metryçnyj prostir, Y — topolohiçnyj prostir i Z = ( , )�p sκ ? V procesi doslidΩennq c\oho pytannq bulo z’qsovano, wo prostir Z = ( , )�p sκ syl\no σ-metryzovnyj, pryçomu joho vyçerpuvannq budut\ utvorgvaty kuli Bm = { x p∈� : x p ≤ m}, qki [ zamknenymy metryzovnymy separabel\nymy li- nijno zv’qznymy i lokal\no linijno zv’qznymy pidprostoramy prostoru Z . Vyko- © O. O. KARLOVA, V. K. MASLGÇENKO, 2007 ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2007, t. 59, # 12 1639 1640 O. O. KARLOVA, V. K. MASLGÇENKO rystovugçy uzahal\nennq odnoho rezul\tatu Fos©erau [9], wo bulo anonsovano v [10] (dovedennq dyv. v [11]), my v cij statti vstanovlg[mo, wo dlq metryzov- noho prostoru X, doskonalo normal\noho prostoru Y i syl\no σ-metryzovnoho topolohiçnoho vektornoho prostoru Z, qkyj ma[ vyçerpuvannq, wo sklada[t\sq z zamknenyx metryzovnyx separabel\nyx linijno zv’qznyx i lokal\no linijno zv’qznyx pidprostoriv Zm prostoru Z, nabir ( , , )X Y Z [ trijkog Lebeha. 2. Rozhlqnemo na prostori �p , 0 < p < ∞, topolohig, porodΩenu naborom perednorm x y k k k s s =       = ∞ ∑ 1 1 ξ η / pry 1 ≤ s < p i naborom s-perednorm x y k k k s= = ∞ ∑ 1 ξ η pry 0 < s < 1 i s < p, de x = ( )ξk k p= ∞ ∈1 � , y = ( )ηk k q= ∞ +∈1 � , 1 p + 1 q = 1 s i �q + = = {y = ( )ηk k q= ∞ ∈1 � : ηk ≥ 0 dlq koΩnoho k}. Bazu okoliv nulq v cij topolohi] utvorggt\ mnoΩyny U x xy p y= ∈ ≤{ }� : 1 , y q∈ +� . Budemo poznaçaty taku topolohig symvolom κs . Dlq elementa x = ( )ξk k = ∞ 1 z prostoru �p poklademo x p = k k p p = ∞∑( )1 1 ξ / . Nahada[mo, wo topolohiçnyj prostir Z nazyva[t\sq σ-metryzovnym, qkwo joho moΩna podaty u vyhlqdi ob’[dnannq zrostagço] poslidovnosti svo]x zamk- nenyx metryzovnyx pidprostoriv Zm , i syl\no σ-metryzovnym, qkwo do toho Ω koΩna zbiΩna v Z poslidovnist\ toçok zk cilkom mistyt\sq u deqkomu dohra- nyçnomu prostori Zm . Taku poslidovnist\ pidprostoriv Zm nazyvagt\ vyçer- puvannqm prostoru Z. Teorema 1. Prostir �p z topolohi[g κs pry 0 < s < p [ syl\no σ- metryzovnym z vyçerpuvannqm Bm = { x p∈� : x p ≤ m} pry m = 1, 2, … . Dovedennq. Nexaj r > 0 i B = { x p∈� : x p ≤ r}. Dovedemo, wo pidprostir B prostoru ( , )�p sκ [ metryzovnym. Dovedennq budemo provodyty dlq vypadku s ≤ 1, qkyj nas najbil\ße cikavyt\. U vypadku s > 1 u mirkuvannq treba vnesty neznaçni texniçni zminy. Krim toho, dlq prostoty vvaΩatymemo, wo pole skalq- riv — ce çyslova prqma R . Viz\memo zliçennu mnoΩynu E = z n k nk k k k= ∃ ∈ = > ∈( ){ }= ∞( ) : ( )ζ ζ ζ1 0N Qpry i = z z zm1 2, , , ,… …{ } i vyznaçymo na ( , )�p sκ funkcig x x xm z m z m m = +( )= ∞ ∑ 1 2 1 . Lehko pereviryty, wo d x x( , )′ ′′ = ′ − ′′x x — metryka na ( , )�p sκ . Dovedemo, wo cq metryka i topolohiq κs indukugt\ na B odnu i tu Ω topolohig. Dlq ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2007, t. 59, # 12 NARIZNO NEPERERVNI VIDOBRAÛENNQ ZI ZNAÇENNQMY … 1641 c\oho dosyt\ pereviryty, wo koΩnyj okil nulq v B s B, κ( ) [ okolom nulq v metryçnij topolohi] na B i navpaky. Nexaj y = ( )ηk k q= ∞ +∈1 � , 1 p + 1 q = 1 s i U x B x y= ∈ ≤{ }: 1 . Oskil\ky rqd k k q = ∞∑ 1 η [ zbiΩnym, to isnu[ takyj nomer n, wo rs k n k q s q > ∞ ∑       ≤η / 1 2 . Dali, viz\memo racional\ni çysla ζ1, ζ2, … , ζn taki, wo rs k n k k s = ∑ − ≤ 1 1 4 η ζ . Toçka z = (ζ1, ζ2, … , ζn, 0, 0, … ) naleΩyt\ do mnoΩyny E, tomu isnu[ nomer m takyj, wo z = zm . Rozhlqnemo kulg V = x B d x m∈ ≤ ⋅       : ( , )0 1 5 2 i pokaΩemo, wo V ⊆ U. Prypustymo, wo x = ( )ξk k V= ∞ ∈1 . Ocinymo x y , vyko- rystavßy nerivnist\ Hel\dera z pokaznykamy p s/ i q s/ : x y = k k k s = ∞ ∑ 1 ξ η = k n k k s = ∑ 1 ξ η + k n k k s > ∑ ξ η ≤ ≤ k n k k s = ∑ 1 ξ η + k n k p s p > ∑      ξ k n k q s q > ∑      η ≤ ≤ k n k k s = ∑ 1 ξ η + k n k p s p > ∑      ξ 1 2 rs . Z toho, wo x ∈ B, vyplyva[, wo k k p = ∞∑ 1 ξ ≤ r p , tomu x y ≤ k n k k s = ∑ 1 ξ η + r r s s⋅ 1 2 = k n k k s = ∑ 1 ξ η + 1 2 . Krim toho, k n k k s = ∑ 1 ξ η ≤ k n k k k s k n k k s = = ∑ ∑− + 1 1 ξ η ζ ξ ζ( ) ≤ ≤ rs k n k k s k n k k s = = ∑ ∑− + 1 1 η ζ ξ ζ ≤ 1 4 1 + = ∑ k n k k sξ ζ . Oskil\ky x V∈ , to ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2007, t. 59, # 12 1642 O. O. KARLOVA, V. K. MASLGÇENKO x x d x z m z m m m 2 1 0 1 5 2+( ) ≤ ≤ ⋅ ( , ) , zvidky x x z z m m 1 + ≤ 1 5 i x zm ≤ 1 4 . Vraxovugçy, wo k n k k s =∑ 1 ξ ζ = x zm , ma[mo x xy zm ≤ + + ≤ + + =1 4 1 2 1 4 1 4 1 2 1. Takym çynom, x U∈ . Navpaky, nexaj V = { x B∈ : d x( , )0 ≤ ε} — bazysnyj okil nulq v metryçnij topolohi] na B z 0 < ε < 1 i δ = ε ε / / 2 1 2− . Viz\memo nomer n nastil\ky velykym, wob m n m>∑ 1 2 ≤ ε 2 . Nexaj zm = ( ),ζm k k = ∞ 1 dlq m = 1, … , n, de ζm k, = 0 pry k > km . Poklademo N = max { k1, k2 , … , kn } i ηk = max , 1≤ ≤m n m kζ pry k ∈N . Zrozumilo, wo ηk = 0 pry k > N. Rozhlqnemo y = 1 1 1δ η/ s k k q     ∈ = ∞ +� i pokaΩemo, wo Uy = { x B∈ : x y ≤ 1} ⊆ V. Qkwo x = ( )ξk k yU= ∞ ∈1 , to k k s k s k N k k s = ∞ = ∑ ∑= ≤ 1 1 1 1 1 1ξ δ η δ ξ η/ , zvidky k N k k s = ∑ ≤ 1 ξ η δ . Todi dlq koΩnoho m = 1, … , n ma[mo x z k N k m k s k N k k s m = ≤ ≤ = = ∑ ∑ 1 1 ξ ζ ξ η δ, . Takym çynom, x = m z m z x x m m= ∞ ∑ +( )1 2 1 ≤ m n z m z m n m x x m m= > ∑ ∑+( ) + 1 2 1 1 2 ≤ ≤ m n m = ∑ + + 1 2 1 2 δ δ ε ( ) ≤ ε ε 2 2 + = ε, otΩe, x V∈ . Lehko pereviryty, wo kulq B [ zamknenog v prostori ( , )�p sκ . Spravdi, topolohiq κs maΩoru[ topolohig pokoordynatno] zbiΩnosti, a kulq B [ zamk- nenog v topolohi] pokoordynatno] zbiΩnosti. Takym çynom, kuli Bm pry m = = 1, 2, … metryzovni v topolohi] κs , zamkneni u prostori ( , )�p sκ , pryçomu Bm ⊆ Bm +1 i �p = m mB= ∞ 1∪ . Zalyßylos\ dovesty, wo koΩna zbiΩna v ( , )�p sκ poslidovnist\ leΩyt\ v4qkijs\ kuli Bm . Nexaj { zn: n ∈N} ⊆ �p i zn → 0 v ( , )�p sκ . PokaΩemo, wo ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2007, t. 59, # 12 NARIZNO NEPERERVNI VIDOBRAÛENNQ ZI ZNAÇENNQMY … 1643 zn s → 0 v slabkij topolohi] prostoru �p s/ , de dlq poslidovnosti z = ( )ζk k = ∞ 1 çerez z s poznaça[t\sq poslidovnist\ ζk s k ( ) = ∞ 1 . Spravdi, viz\memo dovil\ne y = ( ) /ηk k q s= ∞ ∈1 � , 1 p s/ + 1 q s/ = 1. Oçevydno, wo ỹ = ηk s k q 1 1 /( ) ∈ = ∞ +� . Todi, vraxovugçy, wo zn → 0 v ( , )�p sκ , ma[mo k k s n k s k k n k s n= ∞ = ∞ →∞ ∑ ∑= → 1 1 1 0η ζ η ζ/ , , , otΩe, zn s slabko zbiha[t\sq do nulq u prostori �p s/ . Zvidsy zhidno z [12, s.4118] vyplyva[, wo sup n n pz ∈N < ∞. Takym çynom, isnu[ nomer m ∈N takyj, wo { zn: n ∈N} ⊆ Bm . Teoremu dovedeno. ZauvaΩymo, wo kulq B = { x p∈� : x p ≤ r} [ linijno zv’qznog i lokal\no linijno zv’qznog v ( , )�p sκ , tomu wo topolohiq κs linijna. Krim toho, pid- prostir B prostoru ( , )�p sκ [ separabel\nym, oskil\ky finitni poslidovnosti z B z racional\nymy koordynatamy utvorggt\ wil\nu v B zliçennu pidmnoΩynu. 3. Dlq vidobraΩennq f : X × Y → Z i toçky ( , )x y ∈ X × Y budemo vykorys- tovuvaty standartni poznaçennq f yx( ) = f xy( ) = f x y( , ). TverdΩennq 1. Nexaj X — metryzovnyj prostir, Y — topolohiçnyj prostir, Z — syl\no σ-metryzovnyj prostir iz vyçerpuvannqm ( )Zn n= ∞ 1 i f ∈ CC X Y Z( , )× . Todi isnu[ zrostagça poslidovnist\ ( )Fn n= ∞ 1 zamknenyx v X × Y mnoΩyn taka, wo n nF= ∞ 1∪ = X × Y i f Fn( ) ⊆ Zn dlq koΩnoho n ∈N . Dovedennq. Dlq koΩnoho m ∈N rozhlqnemo vidkryte pokryttq (Um x, : x X∈ ) prostoru X vidkrytymy kulqmy Um x, iz centrom u toçci x i radiusom 1 m . Zhidno z [13, s.4446] dlq koΩnoho m isnu[ lokal\no skinçenne zamknene pokryttq (Vm x, : x X∈ ) prostoru X take, wo Vm x, ⊆ Um x, dlq koΩnoho x X∈ . Poklademo Im = { x X∈ : Vm x, ≠ ∅}. Zrozumilo, wo diam ,Vm i ≤ 2 m dlq koΩnoho i Im∈ , pryçomu X = i I m i m V∈∪ , . Dlq koΩno] pary ( , )m i ∈ N × Im vyberemo toçku x Vm i m i, ,∈ i poklademo Am n i, , = ( ) ( ),f Z x n m i −1 dlq koΩnoho n ∈N . Poznaçymo Bm n, = i I m i m n i m V A ∈ ×∪ ( ), , , , Bn = m m nB = ∞ 1 ∩ , . Oskil\ky vidobraΩennq f [ neperervnym vidnosno druho] zminno], to dlq koΩno- ho n mnoΩyna Am n i, , [ zamknenog v Y dlq vsix m ∈N ta i Im∈ . Zhidno z [13, s.440] mnoΩyna Bm n, [ zamknenog v X × Y , oskil\ky systema { Vm i, × Am n i, , : i Im∈ } lokal\no skinçenna v X × Y . Todi i mnoΩyna Bn bude zamknenog v X × Y dlq koΩnoho n. Dovedemo, wo f Bn( ) ⊆ Zn dlq koΩnoho n. Zafiksu[mo nomer n ∈N i toçku ( , )x y Bn∈ . Todi isnu[ poslidovnist\ ( )im m = ∞ 1 taka, wo x Vm im ∈ , i f x ym im ( , ), ∈ Zn . Z toho, wo diam ,Vm im → →∞m 0, vyplyva[, wo xm im, → →∞m x . ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2007, t. 59, # 12 1644 O. O. KARLOVA, V. K. MASLGÇENKO Oskil\ky f [ neperervnym vidnosno perßo] zminno], to f x ym im ( , ), → →∞m f x y( , ). MnoΩyna Zn zamknena, tomu f x y( , ) ∈ Zn . PokaΩemo, wo n nB= ∞ 1∪ = X × Y. Nexaj ( , )x y ∈ X × Y . Todi isnu[ poslidov- nist\ ( )im m = ∞ 1 taka, wo x Vm im ∈ , . Oskil\ky xm im, → →∞m x, to f x ym im ( , ), → →∞m → →∞m f x y( , ). Z toho, wo prostir Z [ syl\no σ-metryzovnym, vyplyva[, wo isnu[ nomer n takyj, wo { f x ym im ( , ), : m ∈N} ⊆ Zn , tobto y Am n i∈ , , dlq koΩ- noho m ∈N . Takym çynom, ( , )x y ∈ Bn . Poklademo Fn = k n kB=1∪ . Todi X × Y = n nF= ∞ 1∪ i f Fn( ) ⊆ Zn , adΩe posli- dovnist\ ( )Zn n= ∞ 1 [ zrostagçog. Krim toho, mnoΩyny Fn zamkneni v X × Y. 4. Budemo poznaçaty çerez H X Y1( , ) sukupnist\ usix vidobraΩen\ f : X → Y perßoho klasu Lebeha, dlq qkyx proobraz f F−1( ) [ Gδ-mnoΩynog v X dlq dovil\no] zamkneno] v Y mnoΩyny F. MnoΩynu A ⊆ X nazyvatymemo funkcional\nog Fσ-mnoΩynog (funkcio- nal\nog Gδ-mnoΩynog), qkwo vona poda[t\sq u vyhlqdi zliçennoho ob’[dnan- nq (peretynu) funkcional\no zamknenyx (vidkrytyx) v X mnoΩyn. MnoΩynu A budemo nazyvaty funkcional\no dvostoronn\og, qkwo vona vodnoças [ funk- cional\nog typu Fσ i funkcional\nog typu Gδ v X. Çerez H X Y1 *( , ) budemo poznaçaty sukupnist\ usix vidobraΩen\ f : X → Y perßoho funkcional\noho klasu Lebeha, dlq qkyx proobraz f F−1( ) [ funkcional\nog Gδ-mnoΩynog v X dlq dovil\no] zamkneno] v Y mnoΩyny F . Zrozumilo, wo H X Y1 *( , ) ⊆ ⊆ H X Y1( , ), pryçomu dlq doskonalo normal\noho prostoru X ci klasy zbiha- gt\sq. Lema. Nexaj X — topolohiçnyj prostir, Z — topolohiçnyj vektornyj prostir, F1, … , Fn — dyz’gnktni funkcional\no zamkneni v X mnoΩyny i vidobraΩennq gi : X → Z neperervni dlq koΩnoho i = 1, … , n. Todi isnu[ neperervne vidobraΩennq g : X → Z take, wo g x( ) = g xi( ) na Fi dlq koΩno- ho i = 1, … , n. Dovedennq. Zhidno z lemog 3.4 [7] isnugt\ dyz’gnktni funkcional\no vid- kryti v X mnoΩyny Gi taki, wo Fi ⊆ Gi dlq koΩnoho i = 1, … , n. Poklademo Ai = X Gi\ . Todi dlq koΩnoho i = 1, … , n isnu[ neperervna funkciq ϕi : X → → [ , ]0 1 taka, wo Fi = ϕi −1 1( ) i Ai = ϕi −1 0( ). Dlq koΩnoho x X∈ poklademo g x( ) = i n i ix g x=∑ 1 ϕ ( ) ( ). Oçevydno, wo vidobraΩennq g : X → Z [ neperervnym. Qkwo x Fi∈ dlq deqkoho 1 ≤ i ≤ n, to ϕi x( ) = 1 i ϕ j x( ) = 0 pry j ≠ i. Takym çynom, g x( ) = g xi( ) na Fi . Lemu dovedeno. TverdΩennq 2. Nexaj X — topolohiçnyj prostir, Z — topolohiçnyj vektornyj prostir, f ∈ H X Z1 *( , ), Z = n nZ= ∞ 1∪ , de Zn — taki neporoΩni pid- prostory prostoru Z, wo H X Zn1 *( , ) ⊆ B X Zn1( , ) dlq koΩnoho n ∈N , ( )Fn n= ∞ 1 — zrostagça poslidovnist\ funkcional\nyx Fσ-mnoΩyn v X taka, wo X = n nF= ∞ 1∪ i f Fn( ) ⊆ Zn dlq koΩnoho n. Todi f ∈ B X Z1( , ) . Dovedennq. Z lemy 3.2 [7] vyplyva[, wo isnu[ poslidovnist\ ( )Bn n= ∞ 1 dyz’gnktnyx funkcional\no dvostoronnix mnoΩyn v X taka, wo Bn ⊆ Fn i ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2007, t. 59, # 12 NARIZNO NEPERERVNI VIDOBRAÛENNQ ZI ZNAÇENNQMY … 1645 X = n nB= ∞ 1∪ . Nexaj fn * = f Bn : Bn → Zn . Todi f H B Zn n n * *( , )∈ 1 . Zafiksu[mo toçku z Zn n∈ dlq koΩnoho n i poklademo f xn( ) = f xn *( ) , qkwo x Bn∈ , i f xn( ) = zn, qkwo x Bn∉ . Lehko pereviryty, wo dlq dovil\no] vidkryto] v Z mnoΩyny G mnoΩyna f G Bn n −1( ) ∩ [ funkcional\nog typu Fσ v X dlq koΩ- noho n . Todi zhidno z lemog 1 [14] f H X Zn n∈ 1 *( , ) dlq koΩnoho n ∈N . Oskil\ky H X Zn1 *( , ) ⊆ B X Zn1( , ) , to isnu[ poslidovnist\ ( ),gn m m = ∞ 1 nepererv- nyx funkcij gn m, : X Zn→ taka, wo g xn m, ( ) → →∞m f xn( ) na X. Zokrema, lim ( ), m n mg x →∞ = f x( ) na Bn . Oskil\ky mnoΩyny Bn [ funkcional\nymy typu Fσ, to Bn = m n mB= ∞ 1∪ , , de ( ),Bn m m = ∞ 1 — zrostagça poslidovnist\ funkcio- nal\no zamknenyx v X mnoΩyn. Poklademo Fn m, = ∅, qkwo n > m, i Fn m, = = Bn m, , qkwo n ≤ m. Todi z dovedeno] lemy vyplyva[, wo dlq koΩnoho m ∈N isnu[ neperervne vidobraΩennq gm : X → Y take, wo gm Fn m, = gn m, , adΩe systema { Fn m, : n ∈N} [ skinçennog dlq koΩnoho m ∈N . Zalyßylos\ pokaza- ty, wo g xm( ) → f x( ) na X. Zafiksu[mo x X∈ . Todi isnu[ nomer n takyj, wo x Bn∈ . Poslidovnist\ ( ),Fn m m = ∞ 1 zrosta[ i m n mF= ∞ 1∪ , = Bn . Tomu isnu[ takyj nomer m0 ≥ n, wo x Fn m∈ , dlq vsix m ≥ m0 . Todi g xm( ) = g xn m, ( ) dlq vsix m ≥ m0 . Takym çynom, lim ( ) m mg x →∞ = lim ( ), m n mg x →∞ = f xn( ) = f x( ). TverdΩennq dovedeno. Teorema 2. Nexaj X — metryzovnyj prostir, Y — doskonalo normal\- nyj prostir i Z — syl\no σ-metryzovnyj topolohiçnyj vektornyj prostir iz vyçerpuvannqm ( )Zn n= ∞ 1 , d e Zn — metryzovni separabel\ni linijno zv’qzni i lokal\no linijno zv’qzni prostory. Todi CC X Y Z( , )× ⊆ B X Y Z1( , )× . Dovedennq. Nexaj f CC X Y Z∈ ×( , ). Zhidno z naslidkom 4.1.6 [15] prostir Z [ doskonalo normal\nym, tomu z teoremy 8.5.5 [15] (dyv. takoΩ [16]) vyply- va[, wo f H X Y Z∈ ×1( , ) . Zastosuvavßy tverdΩennq 1, otryma[mo, wo isnu[ zrostagça poslidovnist\ ( )Fn n= ∞ 1 zamknenyx v X × Y mnoΩyn taka, wo n nF= ∞ 1∪ = X × Y i f Fn( ) ⊆ Zn dlq koΩnoho n ∈N . Oskil\ky z [10] vyplyva[, wo H X Y Zn1( , )× ⊆ B X Y Zn1( , )× dlq koΩnoho n ∈N , to zhidno z tverdΩen- nqm42 ma[mo, wo f B X Y Z∈ ×1( , ) . Z teorem 1 i 2 bezposeredn\o vyplyva[ taka teorema. Teorema 3. Nexaj X — metryzovnyj prostir, Y — doskonalo normal\- nyj prostir. Todi nabir X Y p s, , ( , )� κ( ) [ trijkog Lebeha. 1. Lebesque H. Sur l’approximation des fonctions // Bull. Sci. Math. – 1898. – 22. – P. 278 – 287. 2. Rudin W. Lebesque first theorem // Math. Anal. and Appl., Pt B. – Acad. Press, 1981. – P. 741 – 747. 3. Maslgçenko V. K., Myxajlgk O. V., Sobçuk O. V. DoslidΩennq pro narizno neperervni vidobraΩennq // Mat. miΩnar. mat. konf., prysv. pam’qti Hansa Hana. – Çernivci: Ruta, 1995. – S. 192 – 246. 4. Kalança A. K., Maslgçenko V. K. Berivs\ka klasyfikaciq vektornoznaçnyx narizno nepe- rervnyx funkcij na dobutkax iz skinçennovymirnym spivmnoΩnykom // Zb. nauk. pr. Kam’qnec\-Podil. ped. un-tu. Ser. fiz.-mat. (matematyka). – 1998. – 4. – S. 43 – 46. 5. Kalança A. K., Maslgçenko V. K. Rozmirnist\ Lebeha – Çexa ta berivs\ka klasyfikaciq vektornoznaçnyx narizno neperervnyx vidobraΩen\ // Ukr. mat. Ωurn. – 2003. – 55, # 11. – S.41596 – 1599. 6. Banakh T. O. (Metrically) quarter-stratifiable spaces and their applications // Mat. studi]. – 2002. – 18, # 1. – S. 10 – 28. ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2007, t. 59, # 12 1646 O. O. KARLOVA, V. K. MASLGÇENKO 7. Karlova O. O. Perßyj funkcional\nyj lebehivs\kyj klas i berivs\ka klasyfikaciq nariz- no neperervnyx vidobraΩen\ // Nauk. visn. Çerniv. un-tu. Matematyka. – 2004. – Vyp. 191-192. – S. 52 – 60. 8. Maslgçenko V. K., Pliçko A. M. Pro odnu sim’g topolohij na prostori � p // Mat. metody i fiz.-mex. polq. – 1992. – 35. – S. 194 – 198. 9. Fosgerau M. When are Borel functions Baire functions? // Fund. math. – 1993. – 143. – P. 137 – 152. 10. Karlova O. O., Myxajlgk V. V. Rivnomirna hranycq vidobraΩen\ perßoho klasu Bera i berivs\ka klasyfikaciq vidobraΩen\ perßoho klasu Lebeha // Konf. mol. uçenyx iz suçasnyx problem mexaniky i matematyky im. akad. Q. S. Pidstryhaça (24 – 27 travnq, 2005 r.): Tezy dop. – L\viv, 2005. – S. 202 – 203. 11. Karlova O. O., Myxajlgk V. V. Funkci] perßoho klasu Bera zi znaçennqmy v metryzovnyx prostorax // Ukr. mat. Ωurn. – 2006. – 58, # 4. – S. 568 – 572. 12. Banax S. Kurs funkcional\noho analizu. – Ky]v: Rad. ßk., 1948. – 216 s. 13. ∏nhel\kynh R. Obwaq topolohyq. – M.: Myr, 1986. – 752 s. 14. Karlova O. O. Berivs\ka klasyfikaciq vidobraΩen\ zi znaçennqmy u pidmnoΩynax skinçen- novymirnyx prostoriv // Nauk. visn. Çerniv. un-tu. Matematyka. – 2005. – Vyp. 239. – S. 59 – 65. 15. Maslgçenko V. K. Narizno neperervni funkci] i prostory Kete: Dys. … d-ra fiz.-mat. nauk. – Çernivci, 1999. – 445 s. 16. Maslgçenko V. K., Maslgçenko O. V., Myxajlgk V. V. Parakompaktnist\ i lebehivs\ka kla- syfikaciq // Mat. metody i fiz.-mex. polq. – 2004. – 47, # 2. – S. 65 – 72. OderΩano 22.02.06 ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2007, t. 59, # 12