On conditions for Dirichlet series absolutely convergent in a half-plane to belong to the class of convergence

For a Dirichlet series $F(s) = \sum^{\infty}_{n=0}a_n \exp \{s\lambda_n\}$ with the abscissa of absolute convergence $\sigma_a = 0$, let $M(\sigma) = \sup\{|F(\sigma+it)|:\;t \in {\mathbb R}\}$ and $\mu(\sigma) = \max\{|a_n| \exp(\sigma \lambda_n):\;n \geq 0\},\quad \sigma < 0.$ It is prov...

Повний опис

Збережено в:
Бібліографічні деталі
Дата:2008
Автори: Mulyava, O. M., Sheremeta, M. M., Мулява, О. М., Шеремета, М. М.
Формат: Стаття
Мова:Українська
Англійська
Опубліковано: Institute of Mathematics, NAS of Ukraine 2008
Онлайн доступ:https://umj.imath.kiev.ua/index.php/umj/article/view/3202
Теги: Додати тег
Немає тегів, Будьте першим, хто поставить тег для цього запису!
Назва журналу:Ukrains’kyi Matematychnyi Zhurnal
Завантажити файл: Pdf

Репозитарії

Ukrains’kyi Matematychnyi Zhurnal
_version_ 1860509249329692672
author Mulyava, O. M.
Sheremeta, M. M.
Мулява, О. М.
Шеремета, М. М.
author_facet Mulyava, O. M.
Sheremeta, M. M.
Мулява, О. М.
Шеремета, М. М.
author_sort Mulyava, O. M.
baseUrl_str https://umj.imath.kiev.ua/index.php/umj/oai
collection OJS
datestamp_date 2020-03-18T19:48:06Z
description For a Dirichlet series $F(s) = \sum^{\infty}_{n=0}a_n \exp \{s\lambda_n\}$ with the abscissa of absolute convergence $\sigma_a = 0$, let $M(\sigma) = \sup\{|F(\sigma+it)|:\;t \in {\mathbb R}\}$ and $\mu(\sigma) = \max\{|a_n| \exp(\sigma \lambda_n):\;n \geq 0\},\quad \sigma < 0.$ It is proved that the condition $\ln \ln n = o(\ln \lambda_n),\;n\rightarrow\infty$, is necessary and sufficient for equivalence of relations $\int^0_{-1}|\sigma|^{\rho-1}\ln M(\sigma)d\sigma < +\infty$ and $\int^0_{-1}|\sigma|^{\rho-1}\ln \mu(\sigma)d\sigma < +\infty,\quad \rho > 0,$ for each such series.
first_indexed 2026-03-24T02:38:06Z
format Article
fulltext UDK 517.537. 72 O. M. Mulqva (Ky]v. nac. un-t xarç. texnol.), M. M. Íeremeta (L\viv. nac. un-t) PRO NALEÛNIST| ABSOLGTNO ZBIÛNYX U PIVPLOWYNI RQDIV DIRIXLE DO KLASU ZBIÛNOSTI For a Dirichlet series F s( ) = a sn nn exp λ{ } = ∞∑ 0 with the abscissa of absolute convergence σa = 0, let M( )σ = sup ( ) :F it tσ + ∈{ }R and µ σ( ) = max exp( ):a nn nσλ ≥{ }0 , σ < 0 . It is proved that the condition ln ln n = o n(ln )λ , n → ∞ , is necessary and sufficient for equivalence of relations σ σ σ ρ – – ln ( ) 1 0 1 ∫ M d < + ∞ and σ µ σ σ ρ – – ln ( ) 1 0 1 ∫ d < + ∞, ρ > 0, for each such series. Pust\ M( )σ = sup ( ) :F it tσ + ∈{ }R , µ σ( ) = max exp( ):a nn nσλ ≥{ }0 , σ < 0 , dlq rqda Dyryxle F s( ) = a sn nn exp λ{ } = ∞∑ 0 s abscyssoj absolgtnoj sxodymosty σa = 0. Dokazano, çto uslovye ln ln n = o n(ln )λ , n → ∞ , qvlqetsq neobxodym¥m y dostatoçn¥m dlq ravnosyl\nosty sootnoßenyj σ σ σ ρ – – ln ( ) 1 0 1 ∫ M d < + ∞ y σ µ σ σ ρ – – ln ( ) 1 0 1 ∫ d < + ∞, ρ > 0, dlq kaΩdoho tako- ho rqda. 1. Vstup. Nexaj Λ = λn n( ) = ∞ 0 — zrostagça do + ∞ poslidovnist\ nevid’[mnyx çysel (λ0 = 0) , a S0( )Λ — klas rqdiv Dirixle F s( ) = a sn n n exp λ{ } = ∞ ∑ 0 , s = σ + i t, (1) z abscysog absolgtno] zbiΩnosti σa = 0. Dlq σ < 0 nexaj M F( , )σ = = sup ( )F itσ +{ : t ∈ }R , µ σ( , )F = max exp( )an n{ σ λ : n ≥ }0 — maksymal\nyj çlen rqdu (1), ν σ( , )F = max n ≥{ 0 : an nexp( )σ λ = µ σ( , )F } — joho central\- nyj indeks, a κn = ln – ln – a an n n n + + 1 1λ λ . Zrostannq funkci] F ∈ S0( )Λ perevaΩno vymirggt\ za dopomohog porqdku ρ = lim ln ln ( , ) lnσ σ σ↑ ( )0 1 M F (dyv., napryklad, [1, s. 238] ). Za umovy 0 < ρ < + ∞ klas zbiΩnosti oznaça[t\sq [2, 3] umovog σ σ σρ– – ln ( , )1 1 0 ∫ M F d < + ∞. (2) V [3] dovedeno, wo qkwo ρ > 1 i ln ln n = o n(ln )λ , n → ∞ , to dlq toho wob rqd (1) naleΩav do klasu zbiΩnosti, neobxidno, a u vypadku, koly poslidovnist\ ( )κn [ nespadnog, i dostatn\o, wob ( – )–– λ λn nn 11 ∞∑ ln+ +    an nλ ρ 1 < + ∞. U do- vedenni c\oho rezul\tatu vaΩlyvym [ tverdΩennq, wo za umovy ln ln n = = o n(ln )λ , n → ∞ , spivvidnoßennq (2) rivnosyl\ne [2, 3] spivvidnoßenng © O. M. MULQVA, M. M. ÍEREMETA, 2008 ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2008, t. 60, # 6 851 852 O. M. MULQVA, M. M. ÍEREMETA σ µ σ σρ– – ln ( , )1 1 0 ∫ F d < + ∞. (3) Vynyka[ pytannq pro istotnist\ umovy ln ln n = o n(ln )λ , n → ∞ , u c\omu tver- dΩenni, i cij problemi prysvqçeno danu stattg. Ma[ misce taka teorema. Teorema 1. Umova ln ln n = o n(ln )λ , n → ∞ , [ neobxidnog i dostatn\og dlq toho, wob dlq koΩnyx ρ > 0 i F ∈ S0( )Λ spivvidnoßennq (2) i (3) buly rivnosyl\nymy. 2. Dovedennq teoremy 1. Qk zaznaçeno vywe, dostatnist\ umovy ln ln n = = o n(ln )λ , n → ∞ , dovedeno v [3]. Dlq dovedennq ]] neobxidnosti nam potribni nastupni lemy. Lema 1 [4]. Nexaj α : 1, + ∞[ ) → 0, + ∞[ ) i γ : 0, + ∞[ ) → 0, + ∞[ ) — ne- vid’[mni neperervni zrostagçi do + ∞ funkci] i α x O+( )( )1 ~ α( )x pry x → → + ∞. Qkwo lim ( )/ ( ) n nn → +∞ ( )α γ λ > 1, to isnu[ pidposlidovnist\ λk ∗( ) posli- dovnosti ( )λn taka, wo k ≤ α γ λ– ( )1 k ∗( ) + 1 dlq vsix k ≥ 1 i kj ≥ ≥ α γ λ–1 k j ∗( )( ) dlq deqko] zrostagço] poslidovnosti ( )kj natural\nyx çysel. Lema 2 [5, c. 115]. Qkwo ln n = o n( )λ pry n → ∞ , to abscysa σa abso- lgtno] zbiΩnosti rqdu (1) obçyslg[t\sq za formulog σa = lim ln n n na→∞ 1 1 λ . Lema 3. Nexaj ρ > 0. Spivvidnoßennq (3) rivnosyl\ne spivvidnoßenng σ λ σρ ν σ( , ) – F d 1 0 ∫ < + ∞. (4) Spravdi, oskil\ky [5, c. 182] ln ( , )µ σ F = ln (– , )µ 1 F + λν σ ( , )– x F dx 1∫ , to σ µ σ σρ– – ln ( , )1 1 0 ∫ F d = σ σ λ µρ ν σ – – ( , ) – ln (– , )1 1 0 1 1∫ ∫ +      d F dxx F = = λ σ σν σ ρ ( , ) – – x F x dx d K 1 1 0 1∫ ∫ + = 1 1 0 1ρ σ λ σρ ν σ( , ) – F d K∫ + , K1 ≡ const > 0, tobto spivvidnoßennq (3) i (4) [ rivnosyl\nymy. Zaverßennq dovedennq teoremy 1 . Prypustymo, wo umova ln ln n = = o n(ln )λ , n → ∞ , ne vykonu[t\sq, tobto isnu[ take δ ∈ (0, 1), wo lim ln ln lnn n n → +∞ δ λ > 1. Todi za lemogF1 z α( )x = ln ln x i γ ( )x = δ ln x , x ≥ 1, isnu[ pidposlidovnist\ λk ∗( ) poslidovnosti ( )λn taka, wo k ≤ exp λ δ k ∗( ){ } + 1 dlq vsix k ≥ 1 i kj ≥ exp λ δ k j ∗( ){ } dlq deqko] zrostagço] poslidovnosti ( )kj natu- ral\nyx çysel. ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2008, t. 60, # 6 PRO NALEÛNIST| ABSOLGTNO ZBIÛNYX U PIVPLOWYNI RQDIV DIRIXLE.… 853 Qkwo λn ∉ λk ∗( ), poklademo an = 0, a z metog skoroçennq zapysu v otryma- nomu rqdi Dirixle zaminymo λk ∗ na λn . OderΩymo rqd Dirixle (1), de poslidov- nist\ ( )λn taka, wo ln n ≤ λδ n + 1 dlq vsix n ≥ 1 i ln nj ≥ λδ n j dlq deqko] zrostagço] poslidovnosti ( )nj natural\nyx çysel. Poslidovnist\ ( )nj moΩe- mo vvaΩaty takog, wo ln ln ln n j j → ∞ pry j → ∞ i nj +1 > 2nj dlq vsix j ≥ 1. Nexaj ( )qk — zrostagça do 0 poslidovnist\ vid’[mnyx çysel i mj = nj +[ ]1 2/ . Poklademo n0 = 0, an0 = 1, an = 0 dlq vsix nj < n < mj , anj +1 = exp –qk n n k j k k λ λ +( ){ } = ∏ 1 0 , j = 1, 2, 3, … , (5) i an = a qn j n nj j exp –λ λ( ){ }, mj ≤ n < nj +1, (6) tobto otrymu[mo rqd Dirixle F s∗( ) = a s a sn n n n n m n j j j j j exp exp – λ λ{ } + { }       == ∞ + ∑∑ 1 1 0 . (7) Z (5) i (6) lehko vyplyva[ ln – ln – a an n n n j j j j + + 1 1 λ λ = ln – ln – a an m m n j j j j λ λ = ln – ln – a an n n n + + 1 1λ λ = qj , mj ≤ n < nj +1. Tomu qkwo qj ≤ σ < qj +1, to ν σ, F∗( ) = nj +1 i µ σ, F∗( ) = an nj j+ +{ }1 1 exp σ λ . Zvidsy vyplyva[ σ λ σρ ν σ( , )F q d∗∫ 1 0 = σ λ σρ ν σ( , )F q q j j j d∗ + ∫∑ = ∞ 1 1 = = λ σ σρ n q q j j j j d + + ∫∑ = ∞ 1 1 1 ≤ 1 1 1 1 1ρ λ ρ + + + = ∞ ∑ n j j j q . (8) Z inßoho boku, dlq vsix dosyt\ velykyx j M q Fj , ∗( ) ≥ a qn j n n m n j j exp λ{ } = + ∑ 1 = ( – ) ,n m q Fj j j+ ∗( )1 µ ≥ K nj2 1+ , (9) K2 ≡ const > 0. Vyberemo qj = – λ δ ρ n j +1 – . Todi z (9) otryma[mo ln ,M q Fj ∗( ) ≥ ln nj +1 + ln K2 ≥ λδ n j +1 + ln K2 = 1/ qj ρ + ln K2 , tobto spivvidnoßennq (2) ne vykonu[t\sq, oskil\ky z n\oho vyplyva[, wo ln (M σ , F) = o 1 σ ρ( ), σ ↑ 0 . ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2008, t. 60, # 6 854 O. M. MULQVA, M. M. ÍEREMETA Qkwo ρ ρ + 1 < δ, to z ohlqdu na umovu ln ln ln n j j → ∞, j → ∞ , z (8) otrymu[mo σ λ σρ ν σ( , )F q d∗∫ 1 0 ≤ ρ ρ λ δ ρ ρ + + + = ∞ ∑1 1 1 1 1 n j j – ( ) ≤ 2 1 1 1 1 1 1ρ ρ ρ δ+ + + = ∞ ∑ (ln )( ) – /njj < + ∞, tobto spivvidnoßennq (4), a za lemogF3 i spivvidnoßennq (3) [ pravyl\nym. Zalyßylos\ dovesty, wo rqd (7) ma[ nul\ovu abscysu absolgtno] zbiΩnosti. Oskil\ky qk ↓ 0 , k → ∞ , to z (5) vyplyva[ lim ln j n n a j j →∞ + + 1 1 λ = lim – –j k n nk j k j n n q k k k k →∞ = = + + ( ) ( ) ∑ ∑ λ λ λ λ 1 1 0 0 = 0, a z (6) dlq mj ≤ n < nj +1 ma[mo ln an nλ ≤ ln an n j λ + qj ≤ ln an n j j λ + qj → 0, j → ∞. OtΩe, lim ln n n n a →∞ λ = 0 i, oskil\ky ln n ≤ λδ n + 1, n ≥ 1, δ ∈ (0, 1), za lemogF2 σa = 0. TeoremuF1 dovedeno. 3. ZauvaΩennq ta dopovnennq. Spoçatku zauvaΩymo, wo z ohlqdu na ana- loh nerivnosti Koßi µ σ( , )F ≤ M F( , )σ zi spivvidnoßennq (2) vyplyva[ spivvid- noßennq (3) i, otΩe, zadaça zvodyt\sq do znaxodΩennq umov na Λ, za qkyx z (3) vyplyva[ (2). Tomu çerez S0( , )Λ ρ poznaçymo klas rqdiv iz S0( )Λ , dlq qkyx vykonu[t\sq (3) zi zadanym ρ ∈ (0, + ∞). Budemo hovoryty, wo β ∈ Lnz , qkwo funkciq β dodatna, neperervna, zrosta[ do + ∞ na (0, + ∞) i [ povil\no zmin- nog, tobto β( )cx ~ β( )x pry x → + ∞ dlq koΩnoho c ∈ (0, + ∞). U klasi S0( , )Λ ρ pravyl\nym [ nastupne tverdΩennq. Teorema 2. Dlq toho wob dlq koΩno] funkci] F ∈ S0( , )Λ ρ vykonuvalos\ spivvidnoßennq (2), neobxidno, wob ln n = O nλρ ρ( )+( )1 , n → ∞ , i dosyt\, wob ln n ≤ λ β λ ρ ρ ρ n n ( ) ( ) + +( ) 1 1 1 , n ≥ n0, de funkciq β ∈ Lnz taka, wo ln ( ( ))β e o x1 1+( ) = = lnβ ex( ) + O( )1 , x → + ∞, i dx x xβ ρ( ) + ∞ ∫ 11 ≤ + ∞. ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2008, t. 60, # 6 PRO NALEÛNIST| ABSOLGTNO ZBIÛNYX U PIVPLOWYNI RQDIV DIRIXLE.… 855 Dovedennq. Neobxidnist\. Prypustymo, wo umova ln n = O nλρ ρ( )+( )1 , n → → ∞, ne vykonu[t\sq, tobto isnu[ l ∈ Lnz taka, wo lim ln ( ) ( )n n n n l→∞ +( )λ λ ρ ρ 1 > 1. Todi za lemogF1 isnu[ pidposlidovnist\ ( )λk ∗ poslidovnosti ( )λn taka, wo k ≤ ≤ exp ( ) ( ) λ λ ρ ρ k kl∗ ∗ +( ){ }1 dlq vsix k ≥ 1 i kj ≥ exp ( ) ( ) λ λ ρ ρ k kj j l∗ ∗ +( ){ }1 dlq deqko] zrostagço] poslidovnosti ( )kj natural\nyx çysel. Pokladagçy an = 0, qkwo λn ∉ ( )λk ∗ , qk u dovedenni teoremyF1, otrymu[mo rqd Dirixle (1), de poslidov- nist\ ( )λn taka, wo ln n ≤ λ λ ρ ρ n nl( ) ( )( ) +1 + 1 dlq vsix n ≥ 1 i ln nj ≥ ≥F λ λ ρ ρ n nj j l( ) ( )( ) +1 dlq deqko] zrostagço] poslidovnosti ( )nj natural\nyx çy- sel. Poslidovnist\ ( )nj moΩemo vvaΩaty takog, wo nj +1 > 2nj dlq vsix j ≥ 1 i 1 1 0 l n j j j ( )λ + = ∞∑ < + ∞. Nexaj ( )qk — zrostagça do 0 poslidovnist\ vid’[mnyx çysel, a koefici[nty an vyberemo, qk u dovedenni teoremyF1. Dlq otrymanoho takym çynom rqdu (7) zalyßagt\sq pravyl\nymy ocinky (8) i (9). Vyberemo teper qj = – ( ) – ( ) λ λ ρ n nj j l + +( ) + 1 1 1 1 . Todi z (9) ma[mo ln ,M q Fj ∗( ) ≥ ln nj +1 + ln K2 ≥ λ λ ρ n nj j l + +( ) + 1 1 1 1 ( ) – ( ) + ln K2 = = 1 qj ρ + ln K2 , tobto spivvidnoßennq (2) ne vykonu[t\sq, a z (8) oderΩu[mo σ λ σρ ν σ( , )F q d∗∫ 1 0 ≤ ρ ρ λ+ += ∞ ∑1 1 11 l nj j ( ) < + ∞, tobto spivvidnoßennq (4), a za lemogF3 i spivvidnoßennq (3) [ pravyl\nym. Nareßti, oskil\ky l — povil\no zrostagça funkciq, to ln n ≤ ≤ λ λ ρ ρ n nl( ) ( )( ) +1 + 1 = o n( )λ , n → ∞ , i, qk u dovedenni teoremyF1, σa = 0. Neobxidnist\ umovy ln n = O nλρ ρ( )+( )1 , n → ∞, dovedeno. Dlq dovedennq dostatnosti vykorysta[mo nastupnu lemu. Lema 4 [3]. Qkwo lim ln ( )n n n n →∞ λ γ λ ≤ h0 < + ∞, de γ — dodatna neperervna spadna do 0 na 0, +∞[ ) funkciq taka, wo t tγ( ) ↑ + ∞, t ≥ + ∞, to dlq koΩno- ho ε > 0 isnu[ stala K( )ε > 0 taka, wo dlq vsix σ < 0 M F( , )σ ≤ µ σ ε ε σ ε γ ε σ ε ε ε 1 1 1 1 2 0 2+     + + +( )             +     , exp ( ) ( )–F h K . NevaΩko pereviryty, wo za umov teoremyF2 vykonu[t\sq umova lemy 4 z γ ( )x = 1 1 1 1 1x x/( ) /( )ρ ρβ+ +( ) , x ≥ x0, i h0 = 1. Wob znajty γ – ( )1 t , potribno rozv’q- zaty rivnqnnq ln /( )x1 1ρ+ + ln /( )β ρx1 1+( ) = ln( )1 t . (10) ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2008, t. 60, # 6 856 O. M. MULQVA, M. M. ÍEREMETA Oskil\ky β — povil\no zrostagça funkciq, to ln ( )β x = o x(ln ), x → +∞, i to- mu rozv’qzok c\oho rivnqnnq ßuka[mo u vyhlqdi ln /( )x1 1ρ+ = ln( )1 t – α ( )1 t , de α ( )1 t = o tln( / )1( ) , t → 0. Pidstavlqgçy cej vyraz u (10), otrymu[mo α ( )1 t = = ln exp ln( / ) – ( )β α1 1t t{ }( ) = ln exp ln( / )β 1 t{ }( ) + O( )1 , t → 0. OtΩe, ln /( )x1 1ρ+ = = ln( / )1 t – ln ( / )β 1 t + O( )1 i γ – ( )1 t = e t t O( ) ( / ) 1 11β ρ( ) + , t → 0. Todi za lemog 4 z ohlq- du na povil\ne zrostannq funkci] β ma[mo ln ,M Fσ( ) ≤ ln ,µ σ ε1 +     F + K1 11 ( ) / ε σ β σρ ρ( ) + , K1( )ε = const > 0. Oskil\ky σ ε σ β σ σρ ρ ρ – – ( ) / 1 1 0 1 11∫ ( ) + K d = K dx x x 1 11 ( ) ( ) ε β ρ+ ∞ ∫ < + ∞, to z ostan- n\o] nerivnosti i spivvidnoßennq (3) vyplyva[ spivvidnoßennq (2). ZauvaΩymo, wo umovy teoremyF2 zadovol\nq[ funkciq β( )x = ln( )x + 1 . Qk vydno, u teoremiF2 neobxidna umova ne zbiha[t\sq z dostatn\og. Pravdopodibnym [ nastupne tverdΩennq. Hipoteza. Dlq toho wob dlq koΩno] funkci] F ∈ S0( , )Λ ρ vykonuvalos\ spivvidnoßennq (2), dosyt\, wob ln n = O nλρ ρ( )+( )1 , n → ∞. 1. Bojçuk V. S. O roste absolgtno sxodqwehosq v poluploskosty rqda Dyryxle // Mat. sb. – Kyev : Nauk. dumka, 1976. – 296 s. 2. Hal\ G. M., Íeremeta M. N. PrynadleΩnost\ analytyçeskyx funkcyj klassu sxodymos- ty // Dokl. AN USSR. Ser. A. – 1985. – # 7. – S. 11 – 14. 3. Mulqva O. M. Pro klasy zbiΩnosti rqdiv Dirixle // Ukr. mat. Ωurn. – 1999. – 51, # 11. – S.F1485 – 1494. 4. Sumyk O. M., Sheremeta M. M. On connection between the growth of maximum modulus and ma- ximal term of entire Dirichlet series in term of m-member asymptotics // Mat. Stud. – 2003. – 19, # 1. – P. 83 – 88. 5. Leont\ev A. F. Rqd¥ πksponent. – M.: Nauka, 1986. – 536 s. 6. Íeremeta M. M. Cili rqdy Dirixle. – Ky]v : ISDO, 1993. – 168 s. OderΩano 09.08.06, pislq doopracgvannq – 25.09.07 ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2008, t. 60, # 6
id umjimathkievua-article-3202
institution Ukrains’kyi Matematychnyi Zhurnal
keywords_txt_mv keywords
language Ukrainian
English
last_indexed 2026-03-24T02:38:06Z
publishDate 2008
publisher Institute of Mathematics, NAS of Ukraine
record_format ojs
resource_txt_mv umjimathkievua/ca/6c3cc0254bbd59b8ca07fa62a234c3ca.pdf
spelling umjimathkievua-article-32022020-03-18T19:48:06Z On conditions for Dirichlet series absolutely convergent in a half-plane to belong to the class of convergence Про належність абсолютно збіжних у півплощині рядів Діріхле до класу збіжності Mulyava, O. M. Sheremeta, M. M. Мулява, О. М. Шеремета, М. М. For a Dirichlet series $F(s) = \sum^{\infty}_{n=0}a_n \exp \{s\lambda_n\}$ with the abscissa of absolute convergence $\sigma_a = 0$, let $M(\sigma) = \sup\{|F(\sigma+it)|:\;t \in {\mathbb R}\}$ and $\mu(\sigma) = \max\{|a_n| \exp(\sigma \lambda_n):\;n \geq 0\},\quad \sigma &lt; 0.$ It is proved that the condition $\ln \ln n = o(\ln \lambda_n),\;n\rightarrow\infty$, is necessary and sufficient for equivalence of relations $\int^0_{-1}|\sigma|^{\rho-1}\ln M(\sigma)d\sigma &lt; +\infty$ and $\int^0_{-1}|\sigma|^{\rho-1}\ln \mu(\sigma)d\sigma &lt; +\infty,\quad \rho &gt; 0,$ for each such series. Пусть $M(\sigma) = \sup\{|F(\sigma+it)|:\;t \in {\mathbb R}\},$ $\mu(\sigma) = \max\{|a_n| \exp(\sigma \lambda_n):\;n \geq 0\},\quad \sigma &lt; 0,$ для ряда Дирихле $F(s) = \sum^{\infty}_{n=0}a_n \exp \{s\lambda_n\}$ с абсциссой абсолютной сходимости $\sigma_a = 0$. Доказано, что условие $\ln \ln n = o(\ln \lambda_n),\;n\rightarrow\infty$ является необходимым и достаточным для равносильности соотношений $\int^0_{-1}|\sigma|^{\rho-1}\ln M(\sigma)d\sigma &lt; +\infty,$ $\int^0_{-1}|\sigma|^{\rho-1}\ln \mu(\sigma)d\sigma &lt; +\infty,\quad \rho &gt; 0$, для каждого такого ряда. Institute of Mathematics, NAS of Ukraine 2008-06-25 Article Article application/pdf https://umj.imath.kiev.ua/index.php/umj/article/view/3202 Ukrains’kyi Matematychnyi Zhurnal; Vol. 60 No. 6 (2008); 851–856 Український математичний журнал; Том 60 № 6 (2008); 851–856 1027-3190 uk en https://umj.imath.kiev.ua/index.php/umj/article/view/3202/3150 https://umj.imath.kiev.ua/index.php/umj/article/view/3202/3151 Copyright (c) 2008 Mulyava O. M.; Sheremeta M. M.
spellingShingle Mulyava, O. M.
Sheremeta, M. M.
Мулява, О. М.
Шеремета, М. М.
On conditions for Dirichlet series absolutely convergent in a half-plane to belong to the class of convergence
title On conditions for Dirichlet series absolutely convergent in a half-plane to belong to the class of convergence
title_alt Про належність абсолютно збіжних у півплощині рядів Діріхле до класу збіжності
title_full On conditions for Dirichlet series absolutely convergent in a half-plane to belong to the class of convergence
title_fullStr On conditions for Dirichlet series absolutely convergent in a half-plane to belong to the class of convergence
title_full_unstemmed On conditions for Dirichlet series absolutely convergent in a half-plane to belong to the class of convergence
title_short On conditions for Dirichlet series absolutely convergent in a half-plane to belong to the class of convergence
title_sort on conditions for dirichlet series absolutely convergent in a half-plane to belong to the class of convergence
url https://umj.imath.kiev.ua/index.php/umj/article/view/3202
work_keys_str_mv AT mulyavaom onconditionsfordirichletseriesabsolutelyconvergentinahalfplanetobelongtotheclassofconvergence
AT sheremetamm onconditionsfordirichletseriesabsolutelyconvergentinahalfplanetobelongtotheclassofconvergence
AT mulâvaom onconditionsfordirichletseriesabsolutelyconvergentinahalfplanetobelongtotheclassofconvergence
AT šeremetamm onconditionsfordirichletseriesabsolutelyconvergentinahalfplanetobelongtotheclassofconvergence
AT mulyavaom pronaležnístʹabsolûtnozbížnihupívploŝinírâdívdíríhledoklasuzbížností
AT sheremetamm pronaležnístʹabsolûtnozbížnihupívploŝinírâdívdíríhledoklasuzbížností
AT mulâvaom pronaležnístʹabsolûtnozbížnihupívploŝinírâdívdíríhledoklasuzbížností
AT šeremetamm pronaležnístʹabsolûtnozbížnihupívploŝinírâdívdíríhledoklasuzbížností