On small motions of a “liquid-gas” system in a bounded domain

We study small motions and free oscillations of a compressible stratified liquid, the structure of the spectrum, and the basis property of a system of eigenvectors and obtain asymptotic relations for eigenvalues.

Saved in:
Bibliographic Details
Date:2006
Main Authors: Vronskii, B. M., Вронский, Б. М.
Format: Article
Language:Russian
English
Published: Institute of Mathematics, NAS of Ukraine 2006
Online Access:https://umj.imath.kiev.ua/index.php/umj/article/view/3535
Tags: Add Tag
No Tags, Be the first to tag this record!
Journal Title:Ukrains’kyi Matematychnyi Zhurnal
Download file: Pdf

Institution

Ukrains’kyi Matematychnyi Zhurnal
_version_ 1860509641348218880
author Vronskii, B. M.
Вронский, Б. М.
Вронский, Б. М.
author_facet Vronskii, B. M.
Вронский, Б. М.
Вронский, Б. М.
author_sort Vronskii, B. M.
baseUrl_str https://umj.imath.kiev.ua/index.php/umj/oai
collection OJS
datestamp_date 2020-03-18T19:57:10Z
description We study small motions and free oscillations of a compressible stratified liquid, the structure of the spectrum, and the basis property of a system of eigenvectors and obtain asymptotic relations for eigenvalues.
first_indexed 2026-03-24T02:44:20Z
format Article
fulltext UDK 517.9:532 B. M. Vronskyj (Tavryç. nac. un-t, Symferopol\) O MALÁX DVYÛENYQX SYSTEMÁ „ÛYDKOST|-HAZ” V OHRANYÇENNOJ OBLASTY Small motions and proper oscillations of a compressible stratified fluid are studied. The structure of a spectrum and the base property of a system of eigenvectors are investigated, asymptotic formulas for eigenvalues are obtained. Vyvçeno mali ruxy i vlasni kolyvannq styslyvo] stratyfikovano] ridyny, doslidΩeno strukturu spektra, bazysnist\ systemy vlasnyx vektoriv, oderΩano asymptotyçni formuly dlq vlasnyx znaçen\. 1. Postanovka zadaçy y pryvedenye ee k operatornoj forme. 1.1. Posta- novka naçal\no-kraevoj zadaçy. Pust\ nepodvyΩn¥j sosud celykom zapolnen ydeal\noj sΩymaemoj Ωydkost\g. Ûydkost\ predpolahaetsq stratyfycyro- vannoj, t. e. ee plotnost\ v sostoqnyy pokoq yzmenqetsq vdol\ vertykal\noj osy Oz po zakonu ρ ρ0 0= ( )z . Oblast\, zanqtug Ωydkost\g, oboznaçym çerez Ω, a ee hranycu (tverdug stenku) — çerez S. Sçytaem, çto systema naxodytsq pod dejstvyem syl¥ tqΩesty s uskorenyem � � g gk= − , hde � k — ort osy Oz. Budem rassmatryvat\ sluçaj ustojçyvoj stratyfykacyy, kotoraq ymeet mesto pry v¥polnenyy uslovyq (sm. [1, 2]) 0 < N− 2 ≤ N z2( ) ≤ N+ 2 ≤ ∞ , (1) N z2( ) ≡ N z g c0 2 2 ( ) −    , N z0 2( ) ≡ – g z(ln ( ))ρ0 ′ , hde c — skorost\ zvuka v Ωydkosty. Velyçynu N z2( ) prynqto naz¥vat\ çasto- toj plavuçesty yly çastotoj Vqjsqlq – Brenta. Mal¥e dvyΩenyq system¥ opys¥vagtsq uravnenyqmy (sm. [1, 2]) ∂ ∂ 2 2 � w t = – 1 1 0 0ρ ρ ρ∇ −p g k � ( v Ω ) , (2) ρ ρ ρ+ ′ +w wz 0 0 div � = 0 ( v Ω ) , (3) ρ ρ+ ′wz 0 = c p gwz − −2 0( )ρ ( v Ω ) , (4) kraev¥m uslovyem � � w n⋅ = 0 ( na S ) , (5) v¥raΩagwym uslovye neprotekanyq na tverdoj stenke, y naçal\n¥my uslovyq- my � � w x( , )0 = � � w x0( ), ∂ ∂ � � w x t ( , )0 = � � w x1( ). (6) Zdes\ � � � w w x t= ( , ) — pole smewenyq çastyc Ωydkosty ot sostoqnyq ravnove- syq, p p x t= ( , ) � — otklonenye polq davlenyq ot ravnovesnoho, ρ ρ= ( , ) � x t — otklonenye polq plotnosty ot ravnovesnoho, � n — vneßnqq normal\ k S, x = = ( , , )x x z1 2 — toçka v R 3. 1.2. Metod ortohonal\noho proektyrovanyq. Naçal\no-kraevug zadaçu (2) – (6) pryvedem k dyfferencyal\nomu uravnenyg v nekotorom hyl\bertovom prostranstve. Vvedem v rassmotrenye prostranstvo vektor-funkcyj → L2( )Ω so skalqrn¥m proyzvedenyem © B. M. VRONSKYJ, 2006 1326 ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2006, t. 58, # 10 O MALÁX DVYÛENYQX SYSTEMÁ “ÛYDKOST|-HAZ” … 1327 ( , ) � � v u L2 = ρ0( )z u d � � v ⋅ ∗∫ Ω Ω . (7) Oboznaçym çerez → J0 0( , )Ω ρ podprostranstvo → L2( )Ω , poluçagweesq zam¥kany- em po norme → L2( )Ω mnoΩestva hladkyx funkcyj → J ( )Ω = � � � � u C u u n S∈ = ⋅ ={ }1 0 0( ) : ,Ω Ωdiv v na . (8) V kaçestve druhoho voz\mem podprostranstvo → G( )Ω = → ∈ = ∇      � � v vL( , ) :Ω Φρ ρ0 0 1 . (9) Skalqrn¥e funkcyy Φ Φ= ( , ) � x t , poroΩdagwye podprostranstvo → G( )Ω , obrazugt prostranstvo, kotoroe budem oboznaçat\ W2 1 0 1( ),Ω ρ− . Skalqrnoe pro- yzvedenye y norma v nem zadagtsq po formulam ( ), ,Φ Ψ Ω1 = ρ0 1− ∗∇ ⋅∇∫ Φ Ψ Ω Ω d , Φ Ω1 2 , = ρ0 1 2− ∇∫ Φ Ω Ω d . (10) Krome πtoho na funkcyy Φ Ω∈ −W z2 1 0 1( ), ( )ρ nalahaetsq normyrugwee uslovye Φ Ω Ω d∫ = 0. Lemma01. Prostranstvo → L2 0( , )Ω ρ dopuskaet ortohonal\noe razloΩenye → L2 0( , )Ω ρ = → J0 0( , )Ω ρ � G( )Ω . (11) Yz (11) sleduet, çto lgboj vektor � w ∈ → L2 0( , )Ω ρ moΩno predstavyt\ v vyde � w = � u z+ ∇−ρ0 1( ) Φ , � u ∈ → J0 0( , )Ω ρ , ρ0 1− ∇( )z Φ ∈ → G( )Ω . (12) V dal\nejßem funkcyy � � w x t( , ), p x t( , ) � pry lgbom t > 0 budem sçytat\ πle- mentamy prostranstva → L2 0( , )Ω ρ . Funkcyg � w budem yskat\ v vyde (12), a ρ0 1− ∇p — sçytat\ πlementom → G( )Ω . Uslovye � � w n⋅ = 0 na S pozvolqet za- klgçyt\, çto ∂ ∂ Φ n = 0 na S. Sproektyruem uravnenye (2) na → J0 0( , )Ω ρ y → G( )Ω . V rezul\tate poluçym d u dt P N z u k P N z z z k P g z kz 2 2 0 0 2 0 0 2 0 0 0 1 � � � � + + ∂ ∂     + − ∇−( ) ( ( ) )( ) ( ) ( ) ( ) ρ ρΦ Φdiv = 0, d dt z P N z u k N z z z k g z kG z 2 2 0 1 0 2 0 2 0 0 1( ) ( )( ) ( ) ( ) ( ) ( )ρ ρ ρ− −∇ + + ∂ ∂ − ∇    Φ Φ Φ � � � div + + ρ ρ ρ0 1 0 2 0 1− −∇ + ∂ ∂ − ∇   g u g z c zz Φ Φdiv( )( ) = 0, hde P0 y PG — proektor¥ na podprostranstva → J0 0( , )Ω ρ y → G( )Ω sootvetst- venno. Vvedem v poslednem uravnenyy funkcyy Ψi , i = 1, 2, 3, takye, çto ΨiN∈ ∈ W z2 1 0 1( ), ( )Ω ρ− y ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2006, t. 58, # 10 1328 B. M. VRONSKYJ ρ0 1 1 − ∇Φ = P g z kG( ( ) )( )− ∇−div ρ0 1 Φ � , ρ0 1 2 − ∇Φ = P N z z z kG 0 2 0 ( ) ( )ρ ∂ ∂     Φ � , ρ0 1 3 − ∇Φ = P N z u kG z( )( )0 2 � . Zatem proyntehryruem eho po prostranstvenn¥m peremenn¥m. V rezul\tate po- luçym systemu ∂ ∂ + 2 2 0 0 2 � �u t P N z u kz( )( ) + + P N z z z k P g z k0 0 2 0 0 0 1( ) ( ) ( )( ( ) ) ρ ρ∂ ∂     + − ∇−Φ Φ � � div = 0, (13) ∂ ∂ + 2 2 0 Φ t g uzρ + + g z c z ∂ ∂ − ∇ + + +−Φ Φ Ψ Ψ Ψ2 0 1 1 2 3div( )( )ρ = 0. (14) 1.3. Operatornoe uravnenye zadaçy. Dlq perexoda ot system¥ (13), (14) k dyfferencyal\nomu uravnenyg v hyl\bertovom prostranstve vvedem operator¥ Aij y Bij , i, j = 1, 2, sledugwym obrazom: A u11 � = P N z u kz0 0 2( )( ) � , A12Φ = P N z z z k0 0 2 0 ( ) ( )ρ ∂ ∂     Φ � , A u21 � = Ψ3 , A22Φ = Ψ2 , B12Φ = P g z k0 0 1( ( ) )( )− ∇−div ρ Φ � , B u21 � = g uzρ0 , B22Φ = g z ∂ ∂ +Φ Ψ1, B u11 � = 0, B0Φ = – c z2 0 1div( )( )ρ− ∇Φ . Teper\ systemu (13), (14) moΩno zapysat\ v vyde d U dt AU BU 2 2 + + = 0, U( )0 = U0 , ′U ( )0 = U1 , (15) U ≡ ( ), � u TΦ ∈ H ≡ → J0 0( , )Ω ρ � W z2 1 0 1( ), ( )Ω ρ− . Skalqrnoe proyzvedenye v prostranstve H zadaetsq po formule ( ),U U H1 2 = ( ) ( ) ( ), , ( ) ( ), � � � � u u z u u z dL1 2 1 2 1 0 1 2 0 1 1 22 + ⋅ + ∇ ⋅∇∗ − ∗∫Φ Φ Φ Φ ΩΩ Ω ρ ρ . Operator¥ A y B yz (15) ymegt vyd A = A A A A 11 12 21 22     , B = 0 12 21 22 0 B B B B+     . 1.4. Svojstva operatorov. Lemma02. Operator A : H → H qvlqetsq samosoprqΩenn¥m y neotryca- tel\n¥m, pryçem A N z N= ≡max ( )0 2 0 2 . Dokazatel\stvo sostoyt v sostavlenyy bylynejnoj form¥ ( ),AU U H1 2 , hde U1 , U2 ∈ H, y prymenenyy opredelenyj operatorov Aij , i, j = 1, 2, vekto- rov Ui y sootvetstvugwyx skalqrn¥x proyzvedenyj. ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2006, t. 58, # 10 O MALÁX DVYÛENYQX SYSTEMÁ “ÛYDKOST|-HAZ” … 1329 Krome toho, moΩno pokazat\, çto A N≤ 0 2 . Yspol\zovav to, çto σ ( )A11 = = [ ],0 0 2N [4], poluçym A N= 0 2 . Lemma03. Operator B0 qvlqetsq neohranyçenn¥m, samosoprqΩenn¥m y po- loΩytel\no opredelenn¥m v prostranstve W z2 1 0 1( ), ( )Ω ρ− . Dokazatel\stvo. Sostavym bylynejnug formu ( ), ,B0 1 2 1Φ Φ Ω , hde Φ1 , Φ2N∈ ∈ D ( B0 ) . Ymeem ( ), ,B0 1 2 1Φ Φ Ω = c z z z d2 0 0 1 1 0 1 2ρ ρ ρ( ) ( ) ( )( ) ( )div div− − ∗∇ ∇∫ Φ Φ Ω Ω = ( ), ,Φ Φ Ω1 0 2 1B . V formule dlq ( ), ,B0 1 2 1Φ Φ Ω poloΩym Φ1 = Φ2 = ΦN∈ W z2 1 0 1( ), ( )Ω ρ− . Tohda ( ), ,B0 1Φ Φ Ω = c z z d2 0 0 1 2 ρ ρ( ) ( )( )div − ∇∫ Φ Ω Ω . Netrudno ubedyt\sq v tom, çto operator B0 πllyptyçeskyj. Dlq takyx ope- ratorov v¥polnqetsq neravenstvo c W1 2 2 2Φ Ω( ) ≤ B L0 2 2 Φ Ω( ) ≤ c W2 2 2 2Φ Ω( ) , c1 , c2 > 0. V¥raΩenye dlq B L0 2 2 Φ Ω( ) ymeet vyd B L0 2 2 Φ Ω( ) = c z z d4 0 0 1 2 ρ ρ( ) ( )( )div − ∇∫ Φ Ω Ω . Sravnyvaq v¥raΩenyq dlq ( ), ,B0 1Φ Φ Ω y B L0 2 2 Φ Ω( ), a takΩe yspol\zuq pryvedennoe neravenstvo, pryxodym k v¥vodu, çto norma v πnerhetyçeskom prostranstve operatora B0 πkvyvalentna odnoj yz norm prostranstva W2 2( )Ω . Otsgda y yz teorem vloΩenyq sleduet, çto, vo-perv¥x, ( ), ,B0 1Φ Φ Ω = Φ B0 2 ≥ ≥ Φ Ω1 2 , , t. e. operator B0 — poloΩytel\no opredelen, y, vo-vtor¥x, lgboe mnoΩestvo, ohranyçennoe v norme πnerhetyçeskoho prostranstva operatora B0 , kompaktno v norme prostranstva W z2 1 0 1( ), ( )Ω ρ− . Lemma04. Operator B0 1− prynadleΩyt klassu � p pry p > 3 2/ . Dokazatel\stvo. Kompaktnost\ sleduet yz pred¥duwej lemm¥. Krome toho, yzvestno, çto sobstvenn¥e znaçenyq operatora B0 1− ymegt asymptotyçes- koe povedenye: λn B( )0 1− = c n o B0 1 2 3 1 1− − +/ ( ( )) pry n → ∞ , (16) t. e. operator B0 1− prynadleΩyt klassu � p pry p > 3 2/ . Lemma05. Operator D A B≡ + neotrycatelen. 2. Sobstvenn¥e kolebanyq. Perejdem k yssledovanyg sobstvenn¥x kole- banyj system¥, t. e. k yzuçenyg svojstv reßenyj zadaçy (15), zavysqwyx ot vre- meny po zakonu exp( )i tω . V rezul\tate poluçym spektral\nug zadaçu λU AU BU= + , λ ω= 2 . (17) Otmetym, çto tak kak operator D A B= + neotrycatelen, spektr zadaçy (17) vewestvenn¥j y raspoloΩen na luçe [ 0, + ∞ ) . 2.1. Akustyçeskye kolebanyq. Perepyßem uravnenye (17) v matryçnoj forme y budem sçytat\, çto λ > N0 2 . Ot uravnenyq (17) perejdem k systeme ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2006, t. 58, # 10 1330 B. M. VRONSKYJ ( )I A u− −λ 1 11 � = λ−1 12D Φ , (18) λ Φ = D u D B21 22 0 � + +( )Φ , i, j = 1, 2, yz kotoroj, ysklgçyv � u , poluçym zadaçu na sobstvenn¥e znaçenyq λ Φ = λ λ− + +1 21 12 22 0D R D D B( ) Φ Φ Φ , hde R I A( ) ( )λ λ≡ − − −1 11 1 — analytyçeskaq operator-funkcyq, prynymagwaq znaçenyq na mnoΩestve ohranyçenn¥x samosoprqΩenn¥x operatorov ( )λ > N0 2 . V¥polnym v poslednem ravenstve zamenu Φ = −B0 1 2/ ζ y prymenym k obeym çastqm operator B0 1 2− / . V rezul\tate poluçym zadaçu L( )λ ζ ≡ ( )( )I S B F+ − +− −λ λ λ ζ0 1 1 = 0, (19) hde S ≡ B D B0 1 2 22 0 1 2− −/ / , F( )λ ≡ B D R D B0 1 2 21 12 0 1 2− −/ /( )λ . Lemma06. Operator-funkcyq F( )λ y z (19) pry λ > N0 2 prynymaet zna- çenyq na mnoΩestve lynejn¥x, ohranyçenn¥x y samosoprqΩenn¥x operatorov. Dokazat\ nuΩno tol\ko ohranyçennost\. Dlq πtoho pokaΩem, çto operator¥ Q D B12 12 0 1 2≡ − / y Q B D21 0 1 2 21≡ − / ohranyçen¥. Poskol\ku ony vzaymno soprq- Ωen¥, to dostatoçno dokazat\ ohranyçennost\ Q12 . Ymeem Q A B12 12 0 1 2= − / + + B B12 0 1 2− / . Pervoe slahaemoe ohranyçeno (y daΩe kompaktno) v sylu svojstv operatorov A y B0 1 2− / . PokaΩem, çto y B B12 0 1 2− / takΩe ohranyçen. Dlq πtoho v¥çyslym B B12 0 1 2 2− / ζ : B B12 0 1 2 2− / ζ = ( )/ /,B B B B12 0 1 2 12 0 1 2− −ζ ζ = ( ),B B12 12Φ Φ = = g z z d2 0 0 1 2 ρ ρ( ) ( )( )div − ∇∫ Φ Ω Ω , ζ 2 = ( ),B0Φ Φ = c z z d2 0 0 1 2 ρ ρ( ) ( )( )div − ∇∫ Φ Ω Ω . Otsgda sleduet B B12 0 1 2 2− / = g c2 2/ . Sledovatel\no, operator¥ Q12 y Q21 ohranyçen¥ y dlq yx norm spravedlyv¥ ocenky Q12 = Q21 ≤ λ1 1 2 0 1 0 2/ ( ) /B N g c− + , hde λ1 0 1( )B− — pervoe sobstvennoe znaçenye operatora B0 1− . Takym obrazom, oh- ranyçennost\ operator-funkcyy F( )λ dokazana. Lemma07. Operator S qvlqetsq samosoprqΩenn¥m y kompaktn¥m. Dokazatel\stvo. SamosoprqΩennost\ sleduet yz struktur¥ operatora S y svojstv vxodqwyx v neho operatorov. PokaΩem eho polnug neprer¥vnost\. Dlq πtoho predstavym S v vyde summ¥ S S SA B= + , hde S B B BA ≡ − − 0 1 2 22 0 1 2/ / , S B B BB ≡ − − 0 1 2 22 0 1 2/ / . Operator SA neotrycatelen y, krome, toho, SA p∈� pry ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2006, t. 58, # 10 O MALÁX DVYÛENYQX SYSTEMÁ “ÛYDKOST|-HAZ” … 1331 p > 3 2/ . Yzuçym svojstva operatora SB. Dlq πtoho sostavym v¥raΩenye dlq ( ),SBζ ζ : ( ),SBζ ζ = – 2 0 1g z z ddiv( )( )ρ− ∗ ∇ ∂ ∂    ∫ Φ Φ Ω Ω . Yspol\zovav neravenstvo Koßy – Bunqkovskoho, poluçym ( ),SBζ ζ ≤ 2 0 1g Bζ ζ ζ( ),− . V¥berem posledovatel\nost\ { }ζn n= ∞ 1 takug, çto ζn → 0 (slabo), n → ∞ . Dlq nee suwestvuet c > 0 takoe, çto dlq vsex n ∈ N ζn = c z z dn 2 0 0 1 2 1 2 ρ ρ( ) ( )( ) / div − ∇    ∫ Φ Ω Ω < c y v sylu polnoj neprer¥vnosty operatora B0 1− v¥polneno uslovye ( ),B n n0 1− ζ ζ = Ω Φ Ω∫ − ∇ρ0 1 2( ) )z dn → 0 pry n → ∞ . Teper\ v sylu ocenky dlq ( ),SBζ ζ poluçym, çto ( ),SBζ ζ → 0 pry n → ∞ dlq lgboj slabo sxodqwejsq k nulg posledovatel\nosty { }ζn n= ∞ 1. Otsgda sleduet, çto SB p∈� pry p > 3. Krome toho, dokazano neravenstvo SB ≤ 2 2 1 1 2 0 1g c Bλ / ( )− . Lemma dokazana. 2.2. Faktoryzacyq operatornoho puçka. Dlq yssledovanyq operator- funkcyy L( )λ yz (19) vospol\zuemsq teoremoj o faktoryzacyy yz [3, c. 178]. Pered tem kak prymenyt\ πtu teoremu v¥polnym v (19) zamenu λ µ= 1/ spekt- ral\noho parametra. V rezul\tate poluçym operatorn¥j puçok M( )µ = µ µ µ µ µI B S S FA B− + + +− − 0 1 2 1( ), µ ∈ −[ ],0 0 2N . (20) Yspol\zovav ocenky dlq norm operatorov, sostavlqgwyx πtot puçok, y teo- remu o faktoryzacyy yz [3], prydem k sledugwemu utverΩdenyg. Teorema01 (dostatoçnoe uslovye faktoryzacyy). Pry v¥polnenyy uslovyq λ1 0( )B > max ,N g c g c g c0 2 2 4 2 2 2 44+ −             (21) operator-funkcyq M( )µ dopuskaet faktoryzacyg vyda M( )µ = M+( )µ × × ( )µI Z− , hde M+( )µ holomorfna y holomorfno obratyma v nekotoroj ok- restnosty otrezka [ ( ) ],− + −ε ε1 0 2 2 1N , a operator Z takoj, çto σ( )Z ⊂ ⊂ [ ( ) ],− + −ε ε1 0 2 2 1N pry ukazannom v¥ße v¥bore çysel ε1 y ε2 . S pomow\g metoda neopredelenn¥x koπffycyentov lehko proveryt\, çto Z M B I T B= = +− − − 0 1 0 1 0 1( ) , hde T ∈ ∞� , t. e. Z — slabovozmuwenn¥j kompakt- n¥j operator, pryçem Ker Z = { }0 . 2.3. O polnote system¥ mod akustyçeskyx voln. Teorema02. Esly v¥polneno uslovye faktoryzacyy (21), to zadaça (19) pry λ > N0 2 ymeet dyskretn¥j spektr { }λk k= ∞ 1, λ µk k Z= −[ ( )] 1, sostoqwyj yz ko- ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2006, t. 58, # 10 1332 B. M. VRONSKYJ neçno kratn¥x sobstvenn¥x znaçenyj s edynstvennoj predel\noj toçkoj λ = = + ∞ . Sootvetstvugwye ym sobstvenn¥e vektor¥ { }ζk k= ∞ 1 obrazugt polnug y mynymal\nug systemu v prostranstve W z2 1 0 1( ), ( )Ω ρ− . Dokazatel\stvo sleduet yz teorem¥ M.NV.NKeld¥ßa o slabovozmuwennom operatore. Teorema03. Esly v¥polneno uslovye faktoryzacyy (21), to reßenyqm zada- çy (19) { }λk k= ∞ 1 y { }ζk k= ∞ 1 pry λ > N0 2 sootvetstvugt mod¥ kolebanyj U uk k k T= ( , ) � Φ , k = 1, 2, … , ymegwye xarakter akustyçeskyx voln. A ymenno: pry normyrovke � uk L k2 2 1 2+ Φ Ω, = 1, k = 1, 2, … , ymegt mesto asymptotyçeskye formul¥ � uk L2 → 0, B k k k0 1 1 1− −Φ Φ Ωλ , → 0, k → ∞ . Dokazatel\stvo. PoloΩyv Φ Φ= k y λ λ= k , k = 1, 2, … , zapyßem systemu (18) v vyde � uk = λ λk k kI A D− − −−1 1 11 1 12( ) Φ , λk kΦ = D u D Bk k21 22 0 � + +( )Φ . Zatem, v¥polnyv v nej zamenu Φk kB= − 0 1 2/ ζ , posle nekotor¥x preobrazovanyj poluçym � uk = λ λk k kI A D− − −−1 1 11 1 12( ) Φ , λ ζ ζk k kB0 1− − = Q u Sk k21 � + ζ , posle çeho perejdem k predelu pry k → ∞ . Yz pervoho yz sootnoßenyj ymeem � uk L2 0→ , a yz vtoroho — B k k k0 1 1 1 0− −− →ζ λ ζ ,Ω . Perexodq ot ζk k Φk , poluçaem utverΩdenye teorem¥. 2.4. Dvustoronnye ocenky sobstvenn¥x znaçenyj. Po-preΩnemu, budem sçytat\, çto v¥polneno uslovye (21). V πtom sluçae sobstvenn¥e znaçenyq { }λk k= ∞ 1 zadaçy naxodqtsq na yntervale ( ),N0 2 +∞ , obrazuq tam dyskretn¥j spektr s edynstvennoj predel\noj toçkoj λ = +∞ . Perejdem k puçku s ohra- nyçenn¥my operatoramy. Dlq πtoho v¥polnym zamenu ζ = B0 1 2/ Φ . V rezul\ta- te poluçym λ ζ ζ ζ I B u A Q Q S u I u0 0 0 0 00 1 11 12 21 −         −         −         � � � = 0, yly v kompaktnoj forme (oboznaçenyq qsn¥) L ( )λ ≡ ( )λR A J− − z = 0, z = ( ), � u Tζ . (22) UmnoΩyv skalqrno (22) na z, moΩno sdelat\ v¥vod, çto sobstvenn¥e znaçe- nyq λk naxodqtsq sredy znaçenyj funkcyonala Releq λk z( ) = ( , ) ( , ) ( , ) A J R z z z z z z + , pryçem moΩno sçytat\, çto ( , )R z z = 1. Netrudno vydet\, çto ( ( ) )( ) ,L λ z z z = ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2006, t. 58, # 10 O MALÁX DVYÛENYQX SYSTEMÁ “ÛYDKOST|-HAZ” … 1333 = 0 y ( ( ) )( ) ,′ >L λ z z z 0. Takym obrazom, para ( ( ) ), ( )L λ λ z obrazuet systemu Releq na yntervale ( ),N0 2 +∞ . Dlq çastot λk N∈ +∞( ),0 2 spravedlyv varyacyonn¥j pryncyp [1] λk = sup inf ( ) M z M k k z ∈ λ , k = 1, 2, … , (23) hde Mk — k-mernoe podprostranstvo. Dalee poluçym dvustoronnye ocenky dlq sobstvenn¥x znaçenyj λk . V sylu svojstv vxodqwyx v v¥raΩenye dlq λ( )z operatorov ( , ) ( , ) J R z z z z ≤ λ( )z ≤ ( , ) ( , ) ( , ) A J R z z z z z z + . Dal\nejßee preobrazovanye pryvodyt k dvojnomu neravenstvu ( , )B0Φ Φ ≤ λ( )z ≤ ( , )DU U , U = ( , ) � u TΦ . Vospol\zovavßys\ lemmojN5, ocenym sverxu v¥raΩenye dlq ( , )DU U : ( , )DU U ≤ Ω Φ Ω∫ + ∇ ⋅−ρ ρ0 0 2 0 1 2 ( ) ( ) ( )( )z N z u z k d � � + + c z z d2 0 0 1 2 Ω Φ Ω∫ − ∇ρ ρ( ) ( )( )div + + 2 0 0 1 0 1g z u z k z d Ω Φ Φ Ω∫ + ∇ ⋅ ∇− −ρ ρ ρ( ) ( ) ( )( ) ( ) � � div + + Ω Φ Ω∫ + ∇ ⋅−ρ ρ0 0 2 0 1 2 ( ) ( ) ( )( )z N z u z k d � � + + c z z d2 0 0 1 2 Ω Φ Ω∫ − ∇ρ ρ( ) ( )( )div + + 2 1 0 0 2 0 1 2 1 2 gc z N z u z k d− −∫ + ∇ ⋅    Ω Φ Ωρ ρ( ) ( ) ( )( ) / � � × × c z z d2 0 0 1 2 1 2 Ω Φ Ω∫ − ∇     ρ ρ( ) ( )( ) / div ≤ ≤ N B gc B0 2 0 1 0 1 22+ + −( , ) ( , ) /Φ Φ Φ Φ . Prymenyv teper\ varyacyonn¥e pryncyp¥ (23) y Kuranta, poluçym trebuem¥e ocenky dlq sobstvenn¥x znaçenyj λk : λk B( )0 ≤ λk ≤ λ λk kB gc B N( ) ( )/ 0 1 1 2 0 0 22+ +− , otkuda sleduet asymptotyçeskaq formula λk = λk B o( )( ( ))0 1 1+ , k → ∞ . 2.5. Symmetryzator spektral\noj zadaçy. Vvedem v rassmotrenye ope- rator F po formule F = 1 2 1 π µ µ µ i M d t − = ∫ ( ) , λ1 0 1( )B− < t < N0 2− . ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2006, t. 58, # 10 1334 B. M. VRONSKYJ Tak Ωe, kak y v pp.N2.1, dokaz¥vagtsq sledugwye utverΩdenyq. Lemma08. Operator F qvlqetsq samosoprqΩenn¥m, ohranyçenn¥m y sym- metryzugwym sprava operator Z, t. e. ( )ZF ZF∗ = . Lemma09. Operator F qvlqetsq poloΩytel\no opredelenn¥m y ymeet strukturu F I F= + 1, hde F p1∈� (pry p > 3). 2.6. Bazysnost\ system¥ mod akustyçeskyx voln. Nalyçye symmetryza- tora F operatora Z pozvolqet, pry v¥polnenyy uslovyq (21), dokazat\ sledu- gwug teoremu. Teorema04. Pry v¥polnenyy uslovyq (21) systema sobstvenn¥x vektorov zadaçy (19) obrazuet p-bazys (pry p > 3) prostranstva W z2 1 0 1( ), ( )Ω ρ− . Dokazatel\stvo povtorqet sootvetstvugwye rassuΩdenyq yz pp.N2.2. 2.7. Voln¥, poroΩdenn¥e stratyfykacyej. Budem sçytat\, çto λ N∈ ∈ [ ],0 0 2N . Perepyßem yssleduemug systemu v vyde λ � u = A u D11 12 � + Φ , ( )λ I D B− −22 0 Φ = D u21 � . Na otrezke [ ],0 0 2N operator λ I D B− −22 0 obratym vsgdu, za ysklgçenyem ko- neçnoho çysla toçek. Dejstvytel\no, λ λI D B B I S B B− − = − − −− − − 22 0 0 1 2 0 1 0 1 2/ /( ) . Sohlasno teoreme M. V. Keld¥ßa [6] operator-funkcyq I S B− − −λ 0 1 obratyma vsgdu, za ysklgçenyem ne bolee çem sçetnoho mnoΩestva yzolyrovann¥x toçek s predel\noj toçkoj λ = ∞ . Na otrezke [ ],0 0 2N πtyx toçek ne bolee koneçnoho çysla, t. e. utverΩdenye ob obratymosty operatora λ I D B− −22 0 dokazano. V tex Ωe toçkax, v kotor¥x operator λ I D B− −22 0 obratym, ymeem spekt- ral\nug zadaçu λ � u = ( ( ))A Q Q P u11 12 21− + λ � , hde operator-funkcyq P ( λ ) prynymaet znaçenyq na mnoΩestve samosoprqΩen- n¥x vpolne neprer¥vn¥x operatorov. Dalee nam snova ponadobytsq rezul\tat rabot¥ [6] o predel\nom spektre operatora A11. Opyraqs\ na neho y rassuΩdenyq, analohyçn¥e sootvetstvug- wym rassuΩdenyqm yz pp.N2.2, moΩno dokazat\, çto spravedlyva sledugwaq te- orema. Teorema05. Predel\n¥j spektr zadaçy (17) sovpadaet s otrezkom [ ],0 0 2N . 1. Brexovskyx L. M., Honçarov V. V. Vvedenye v mexanyku sploßn¥x sred. – M.: Nauka, 1982. – 335 s. 2. Kopaçevskyj N. D., Krejn S. H., Nho Zuj Kan. Operatorn¥e metod¥ v lynejnoj hydrodyna- myke: πvolgcyonn¥e y spektral\n¥e zadaçy. – M.: Nauka, 1989. – 416 s. 3. Markus A. S. Vvedenye v spektral\nug teoryg polynomyal\n¥x operatorn¥x puçkov. – Kyßynev: Ítyynca, 1986. – 260 s. 4. Kopaçevskyj N. D., Car\kov M. G. K voprosu o spektre operatora plavuçesty // Ûurn. v¥- çyslyt. matematyky y mat. fyzyky. – 1987. – # 3. – S. 548 – 551. 5. Suslyna T. A. Asymptotyka spektra nekotor¥x zadaç, svqzann¥x s kolebanyqmy Ωydkos- tej. – L., 1985. – 79Ns. – Dep. v VYNYTY, #N8058-V. 6. Keld¥ß M. V. O polnote sobstvenn¥x funkcyj nekotor¥x klassov nesamosoprqΩenn¥x lynejn¥x operatorov // Uspexy mat. nauk. – 1971. – 24, v¥p.N4 (160). – S. 15 – 41. Poluçeno 24.05.2005 ISSN 1027-3190. Ukr. mat. Ωurn., 2006, t. 58, # 10
id umjimathkievua-article-3535
institution Ukrains’kyi Matematychnyi Zhurnal
keywords_txt_mv keywords
language rus
English
last_indexed 2026-03-24T02:44:20Z
publishDate 2006
publisher Institute of Mathematics, NAS of Ukraine
record_format ojs
resource_txt_mv umjimathkievua/72/590d22eb69b493b55c15e267cf6e7672.pdf
spelling umjimathkievua-article-35352020-03-18T19:57:10Z On small motions of a “liquid-gas” system in a bounded domain O малых движениях системы „жидкость-газ&quot; в ограниченной области Vronskii, B. M. Вронский, Б. М. Вронский, Б. М. We study small motions and free oscillations of a compressible stratified liquid, the structure of the spectrum, and the basis property of a system of eigenvectors and obtain asymptotic relations for eigenvalues. Вивчено малі рухи i власні коливання стисливої стратифікованої рідини, досліджено структуру спектра, базисність системи власних векторів, одержано асимптотичні формули для власних значень. Institute of Mathematics, NAS of Ukraine 2006-10-25 Article Article application/pdf https://umj.imath.kiev.ua/index.php/umj/article/view/3535 Ukrains’kyi Matematychnyi Zhurnal; Vol. 58 No. 10 (2006); 1326–1334 Український математичний журнал; Том 58 № 10 (2006); 1326–1334 1027-3190 rus en https://umj.imath.kiev.ua/index.php/umj/article/view/3535/3806 https://umj.imath.kiev.ua/index.php/umj/article/view/3535/3807 Copyright (c) 2006 Vronskii B. M.
spellingShingle Vronskii, B. M.
Вронский, Б. М.
Вронский, Б. М.
On small motions of a “liquid-gas” system in a bounded domain
title On small motions of a “liquid-gas” system in a bounded domain
title_alt O малых движениях системы „жидкость-газ&quot; в ограниченной области
title_full On small motions of a “liquid-gas” system in a bounded domain
title_fullStr On small motions of a “liquid-gas” system in a bounded domain
title_full_unstemmed On small motions of a “liquid-gas” system in a bounded domain
title_short On small motions of a “liquid-gas” system in a bounded domain
title_sort on small motions of a “liquid-gas” system in a bounded domain
url https://umj.imath.kiev.ua/index.php/umj/article/view/3535
work_keys_str_mv AT vronskiibm onsmallmotionsofaliquidgassysteminaboundeddomain
AT vronskijbm onsmallmotionsofaliquidgassysteminaboundeddomain
AT vronskijbm onsmallmotionsofaliquidgassysteminaboundeddomain
AT vronskiibm omalyhdviženiâhsistemyžidkostʹgazquotvograničennojoblasti
AT vronskijbm omalyhdviženiâhsistemyžidkostʹgazquotvograničennojoblasti
AT vronskijbm omalyhdviženiâhsistemyžidkostʹgazquotvograničennojoblasti